Stalin_street

Krym v botách

Alexandr Skobov Překlad článku ze zahraničí – autor: Alexandr Skobov, překlad: Robert Nerpas 


Karinu Orlovou šokoval pohled na „sevastopolce“, unisono zpívajících píseň „Návrat Stalina“, a apelovala na Ukrajince: „Na co vám je ten Krym – se Stalinem, Aksenovem, represemi proti krymským Tatarům? Na cestě do Evropy vám bude pouze překážet. Dejte ho Putinovi. A Donbas také. Normální část světa, v níž si váží lidského života, tím jenom získá. Na co jsou vám tito lidé, připraveni žrát hlínu a zemřít za Putina-Stalina-Sečina-Rotenberga?“

A skutečně. Pokud skupina „sevastopolců“ různého věku a pohlaví ukázala, jak moc miluje Stalina, tzv. Lidová rada DNR jasně ukázala, za co miluje Stalina. Nedávno tento „parlament“ jednomyslně rozhodl o odstranění památek a památníkům obětem politických represí a hladomoru na území ovládaném povstalci a toto rozhodnutí chápe jako obnovu historické spravedlnosti. Takže na co je evropské zemi území, obývané takovými lidmi?

Kéž by vše bylo tak snadné! Kdyby bylo možné vyřešit tento problém tím, že se od těchto lidí oddělíme zdí a přidělíme jim území, na němž budou moci oslavovat svého vousatého lidojeda a ničit vše, co připomíná jeho oběti! Dokonce, i když nechcete brát v úvahu, že ne všichni na Krymu a v Donbasu, jsou takoví. „Realizace programu přesídlení pro ty, kteří chtějí zůstat na Ukrajině, bude levnější, než vést válku a nést její důsledky,“ říká Karina Orlova. Takže jak Ukrajince, tak Rusy je kam evakuovat. A jak ti první, tak i druzí mají svou další, „velkou“ vlast. Pouze krymští Tataři ji nemají. Krym je však především jejich.

Nejdůležitějším faktorem je ovšem to, že tito lidé se nespokojí se žádným jim přiděleným územím. Vyžadují, aby jejich vousatou zrůdu oslavovali všude. Vyžadují, aby nikde nic nepřipomínalo jeho oběti. Oni všechno zapomněli a z ničeho se nepoučili. A co je nejdůležitější, ničemu se učit nechtějí. Nic nechtějí pochopit.

O tom, který z těchto dvou totalitních režimů-dvojčat, stalinský nebo hitlerovský, přinesl více zla, lze polemizovat. Lze polemizovat, který z nich je horší. Avšak ti, kdo dnes oslavují Stalina, jsou horší než nacisté.

Ještě předtím, než hrál ve filmu Čas odejít, zkusil Zachar Prilepin vysvětlit svou pravdu téměř lidskou řečí. Napsal, že podpora jedné nebo druhé strany v Donbasu je otázkou rodiny, příbuzenství. Pro některé jsou bratři ti, kteří stáli na Majdanu. Pro ostatní zase ti, kteří proti Majdanu povstali v Donbasu.

Jak pravdivě to Zachar Prilepin vyjádřil! Pro některé jsou bratry obětí stalinského režimu. „Některé plácli v letu, někteří skončili pod ledem, někteří zamrzli v mrtvé zemi.“ A pro ostatní jsou bratry jejich kati, jejich strážní. A s tím nelze udělat prostě nic.

Crimea, photo Vadim Braydov
Krym | foto: Vadim Braydov

Není to otázka národní, jazykové, kulturní nebo civilizační identity. V každém národě či civilizaci existují bratři těch, kteří protestovali na náměstí Nebeského klidu. A také bratři těch, kteří je drtili tanky. Jsou to dva světy, přičemž konfrontace mezi nimi má univerzální charakter a usmíření je nemožné. A ti, kdo v pozoru zpívají píseň „Návrat Stalina“ a vymazávají vzpomínky na jeho oběti, nejsou mými bratry. Jsou to nepřátelé.

Dnes se tito lidé cynicky využívají jako potrava pro děla. Používá je kremelská kleptokracie, snažící se s jejich pomocí přetvořit moderní svět podle pojmů trestního práva. Moderní neostalinismus představuje podvolení se kriminální oligarchii, polokapitalistům – polofeudálům, zlodějům a pijavicím. Bez podpory ze strany Kremlu by stalinomani zůstali okrajovou skupinkou městských bláznů. Není však zároveň nutné představovat je jako nevinné oběti bezohledných kremelských manipulátorů. Kreml by bez nich také nebyl schopen zahájit realizaci svého plánu neoimperiální pomsty. Jsou skutečnou údernou pěstí Kremlu. A velmi dobře vědí, co chtějí. Chtějí vrátit Stalina. Nejen sobě, ale i nám.

Stalinománie je suchým zbytkem „krymnašismu“. Bez něj není nic víc než colorádské stužky v drahých značkových obchodech s nápisem „Přijdeme zas“ a dětské kočárky, stylizované před tanky. Krymnašisté jsou ti, kteří nám chtějí vrátit Stalina.

Ukrajina nebojuje za kus svého území, anektovaný agresorem. Jednoduše se ocitla v přední linii mezi dvěma částmi světa: normální, která si cení lidský život, a abnormální, ve které uctívají kápa a katy. Ukrajina udržuje kápa a katy na přístupech k Dněpru. Ale normální část světa nebude moci klidně spát ani v případě, že soupeř bude vyhnán za Ural. Klidně spát bude možné pouze tehdy, kdy bude svět káp a katů poražen a dobyt všude tam, kde se kápům a katům povedlo vytvořit vládu. Od Minska po Pchjongjang.

1. září 2015

zdroj: graniru.info

 

Související články