Kolin

Chaos a násilí: Jak kolínské silvestrovské oslavy změnily Německo 1/2

Článek ze zahraničí – autoři na konci článku
překlad: Ivana Mádrová  a Martin Uhlíř


Oslavy příchodu Nového roku v Kolíně nad Rýnem se rychle proměnily do volně přístupného chaosu zahrnujícího sexuální obtěžování a krádeže, z větší části způsobenými cizinci. Tato událost v Německu spustila hořkou debatu na téma imigrace a uprchlíků – debatu, která může změnit Německo. Reportáž, kterou pro Spiegel sepsal tým 21 (!) autorů, vyšla dne 8. ledna.

Při oslavách příchodu Nového roku v Kolíně se toho stalo mnoho, dost z toho bylo rozporuplné, dost reálné a dost vymyšlené. Něco byla náhoda, něco nafouknuto a mnoho z toho bylo hrůzného. Ale celkově události, ke kterým došlo na silvestra v Kolíně nad Rýnem a ve dnech, které následovaly, potvrdily to, čeho se mnozí báli a předem očekávali. Obavy obou táborů, jak podporovatelů imigrace i prudkých xenofobů, se staly skutečností. Obavy lidí z Pegidy i lidí pomáhajícím uprchlíkům, obavy neznámých žen i obavy kancléřky Angely Merkelové. Dokonce i Donald Trump, hubatý republikánský kandidát na prezidenta v USA získal pocit, že se k tomu musí vyjádřit. V Německu prý podle něj „dochází ze strany imigrantů, jimž byl umožněn vstup do země, k masivním útokům na obyvatelstvo.“

Pro některé událost konečně přinesla na světlo to, co již předtím říkali: tedy že mnoho cizinců v zemi s sebou přinese příliš mnoho problémů. A pro ty, kteří se od počátku báli toho, že se něco přihodí: že otřesné obrázky otřesného chování v Německu poškodí pozitivní náladu, která tam dosud v záležitosti uprchlíků, panovala.

Jakkoli nejasná a nepřesná fakta z Kolína mohou být, nesou s sebou jasný vzkaz: Před námi jsou obtížné dny. A vznáší řadu jasných otázek: Je si Německo opravdu jisté, že může zvládnout příliv uprchlíků? Skutečně si Německo přeje stát se v EU zemí s největším počtem imigrantů? A má to na kuráž?

První týden roku 2016 byl velmi hektický. Emoce vzplanuly a šířila se hysterie. Stojí za zmínku, že podobné národnostní by spustilo napadení nebo vražda dítěte v parku nebo jakýkoliv jiný zločin, který by se dotkl nejhlušího strachu a dal by průchod našim dlouhodobým stereotypům – jakýkoliv zločin způsobený cizincem. Během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem to byli – podle řady svědectví – opilí mladí muži ze Severní Afriky, kteří se zformovali do tlupy, která napadala bezbrané jednotlivce. Ponižovali a okrádali – a sexuálně napadali ženy.

Jejich chování a následná diskuze o tomto chování v sálech politického moci v Berlíně, v médiích a na internetu by snadno mohly vyvolat radikální posun v uprchlické a imigrační politice Německa. Tlak vyvolaný obrazy a příběhy z Kolína prakticky znemožnil pokračovat dosavadního přístupu. A co je také paradoxní: Tlak by nebyl o nic menší, i kdyby mezi násilníky nebyl ani jeden imigrant, který do Německa v roce 2015 přijel.

New Year's Eve in Cologne saw a huge number of sexual assaults and thefts in the main train station, pictured here, and on the square in front of the station. Witnesses spoke of around 1,000 men, many of them of North African or Arab descent, out of which gangs of pitpockets and sexual molesters emerged.
Silvestrovské oslavy v německém Kolíně nad Rýnem byly svědky velkého počtu sexuálního obtěžování a krádeží. Pachatelé se vyskytli v davu zhruba 1 000 můžů, sdružených v budově hlavního nádraží (na snímku) a na náměstí před ním. Většina z nich byla ze severní Afriky nebo arabského původu.

Bezmoc tváří v tvář chaosu a zločinu

Uprchlíci, žadatelé o azyl, migranti, cizinci, přátelští či zlí, nově příchozí nebo dlouhodobí rezidenti: na tom vůbec nesejde.  Zdá se, že nazrál čas pro širokou debatu o budoucnosti Německa: mantra Angely Merkel „Dokážeme to“ již není dostatečně silná, aby ji potlačila.

Silvestr znamená jasný posun, protože vykrystalizovala široká nespokojenost s nečinností státu. Události na náměstí mezi Kolínskou katedrálou a hlavním nádražím se staly symbolem neschopnosti státu se postavit chaosu a zločinu.

Dva měsíce po útocích v Paříži někdo může pochybovat, zda Kolín představuje „zcela nový rozměr násilí“, jak byl opakováno policejními úředníky a politiky. Co je však jasné, policie nebyla nepřipravena a selhala. Okolnosti na místě přítomné policisty přinutily hrát politováníhodnou roli.

Některé z reakcí přicházejících od politiků v následném týdnu byly také poněkud žalostné. Místo aby nabízeli vizi, jakým způsobem národní a státní politici mají v úmyslu zapojit statisíce cizinců, nebo jakým způsobem stát hodlá financovat a organizovat tuto novou imigrační společnost, mnozí političtí lídři dali přednost pouhému únavnému opakování výzev k tvrdému soudního postihu a dalším samozřejmým pravním krokům.

Kancléřka se, stejně jako ostatní, snažila zaujmout frázemi, jak je již jejím zvykem od loňského léta, nenabídla nic kromě své principiální sebejistoty. Tato cesta ji však již daleko nedovede. Tento týden bylo cítit, že voliči ve chvíli, kdy budou mít pocit, že jejich obavy nejsou konzervativci Angely Merkelové a jejich sociálnědemokratickými koaličními partnery brány vážně, začnou hledat odpovědi u jiných, mnohem radikálnějších seskupení. Kolín nad Rýnem tak bude znamenat test pro Berlín.

Ale tento hektický a občas hysterický týden přinesl mnohem víc. Konkrétně byl o všech otázkách, které pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AFD) a xenofobní hnutí Pegida vykřikují již řadu měsíců. Uprchlické politika Merkelové a horní limit počtu uprchlíků, požadovaný konzervativními spojenci s Bavorska. K tomu se přidal trvalý problém násilí na ženách. Bylo to o integraci cizinců, nebezpečí společenského rozkolu kvůli uprchlické problematice a posunu Německa směrem vpravo. Ale také to bylo o kvalitě práce vykonávané policií a o neschopnosti státu plnit úkoly, jimž čelí. Je hodně o čem přemýšlet. A nelze opomenout roli „ulhaných médií tisku“. A přesto stále ještě není zcela jasné, co se skutečně na Silvestra v Kolíně nad Rýnem přihodilo.

‚Převážně poklidně‘

Ve čtvrtek 7. ledna bylo sděleno, že došlo k identifikaci 16 podezřelých a že bylo přijato zhruba 200 stížností, většina od žen, které tvrdí že se staly obětí sexuálního obtěžování. Ale jak se události postupně vyvíjely?

Dne 1. ledna v 8:57 ráno tiskové oddělení policejního oddělení v Kolíně nad Rýnem vydalo prohlášení s titulkem: „Slavnostní atmosféra – oslavy proběhly převážně poklidně“.  Ale to není přesně to, co kolínský policista Hermann Wohlfahrt předchozí večer zažil.

Wohlfahrt je policistou bezmála 20 let a viděl toho za tu dobu hodně: bitky chuligánů a rvačky mezi neonacisty a anarchisty. Při rozhovoru pro SPIEGEL požádal, aby nebylo použito jeho skutečné jméno. Wohlfahrt je pseudonym.

Jeho služba měla začít ve 22:00, byl přidělen do oblasti kolem katedrály a některých z hlavních ulic v okolí. Tu noc ve službě bylo asi 80 členů pořádkové policie ze 14.  jednotky, což bylo dvakrát tolik, než při hlídkování v ulicích o rok dříve – nárůst, který z velké části plyne z obav z teroristických útoků. Policejní stanice Kolína nad Rýnem požadovala plný počet z 124 členů pořádkové policie, ale policejní ředitelství žádost odmítlo.

Při přípravné schůzce v devět hodin večer, těsně před svým nástupem do služby, se Wohlfahrt dozvěděl, že v oblasti hlavního nádraží nastala neočekávaná situace. Policie shrnula situaci takto: „400 až 500 zřejmě opilých osob se zřejmým agresivním jednáním, většina mužského pohlaví. Nekontrolovaným způsobem odpalují petardy a rachejtle.“ V interní zprávě z 2. ledna, byli tito muži překvapivě rychle a bez jakéhokoliv potvrzení, popsáni jako „uprchlíci“. Krátce před 23. hodinou, policie začala mluvit o více než 1000 lidech, z většiny mužích a z většiny „ze severní Afriky nebo arabského původu.“

Na stanovišti taxíků na náměstí nastoupily do vozu Lucie Kellerové dvě mladé ženy a požádaly ji, aby je vzala na náměstí Breslauer, které se nachází na druhé straně vlakového nádraží. Kellerová čekala na zákazníky asi hodinu a nevěděla, co se v této oblasti děje, a tak se žen zeptala, proč na druhou stranu prostě neprojdou vlakovým nádražím. „Nechceme tamtudy jít,“ zazněla odpověď. Už viděly, co se uvnitř děje.

Hermann Wohlfahrt přijel do přední části vlakového nádraží kolem 22:50. Odhaduje, že počet mužů na náměstí v přední části nádraží a na schodech vedoucích do katedrály byl mezi 1 000 a 1 500. Viděl, jak někteří z nich míří odpalovanými petardami na ostatní. A byl překvapený z toho, že muže přítomnost policie vůbec nezajímá.

 

It took several days for the attacks to hit the national media, but now that they have, the violence has triggered a debate on integration and immigration that could change Germany.
Trvalo několik dní, než se útoky dostaly do celonárodních médií. Násilí spustilo debatu na téma integrace a imigrace, které může změnit Německo.

Útok na policistku

Wohlfahrt neví, odkud muži byli. Zaznamenal, že někteří křičí francouzsky větu „Pas de problème!“, která znamená „žádný problém“ načež pokračovali s odpalováním ohňostroje. „Neměli jsme na situaci jakýkoliv vliv“ říká Wohlfahrt. Jeho kolegové hlásili, že vidí dva Maročany, jak zkouší vzít mobil iránskému běženci, ale tuto událost nelze potvrdit. Nelze určit ani že útočníci byli Maročané, ani že jejich oběť byla z Iránu, o to méně, že šlo o uprchlíka z Iránu.

Wohlfahrt slyšel první zprávu o sexuálním napadení z vysílačky. Slyšel rovněž o kolegyni, která se stala obětí násilí. Ve chvíli, kdy spolu s dvěma jinými policisty v civilu sledovala kapsáře, byla obklopena lidmi a neslušně osahávána, zatímco další se jí snažili ukrást kabelku. Z policejního reportu se později Wohlfahrt dozvěděl, že z důvodu „složitosti celkové situace,“ prý „rozestavení uniformovaných policistů“ na její ochranu „nebylo možné.“

Do 23:15 všichni strážníci ze 14. jednotky dorazili na hlavní vlakové nádraží a začali krátce nato vyklízet náměstí, přičemž federální policisté začali blokovat vstupy vedoucí do prostoru nádraží. Operace trvala 40 minut, načež někteří ze 14. jednotky byli převeleni do dalších částí centra Kolína nad Rýnem. Asi 40 strážníků zůstalo u katedrály a sledovali, jak se oblast opět začala zaplňovat lidmi. Policie vytvořila dva koridory: jeden v úzké oblasti mezi vrcholem schodiště a katedrálou, a druhý u vchodu do nádraží. Řada lidí požádala policii o doprovod a jak policejní zpráva dává jasně najevo, mnoho z nich sami měli „imigrantstké zázemí.“

Jeden z nich se u Hermanna Wohlfahrta zastavil nedlouho po půlnoci a zeptal se, zda takové události jsou pro oslavy příchodu Nového roku v Německu typické.

Trvalo čtyři dny než příslušník federální policie zapsal, co se onu noc, z perspektivy Wohlfahrta, skutečně přihodilo. Autor zmiňuje, že eskalace, ke které došlo před vyčištěním náměstí byla způsobena „osobami s migrantským zázemím.“ Později v rozvinutém reportu, dodává, že identifikace pachatelů „bylo bohužel nemožné.“

‚Vážná zranění nebo dokonce smrt‘

Jeho záznam se čte jako protokol o masakru. „Když jsme přijeli“ začíná, „byli jsme informováni o situaci uvnitř a v okolí nádraží rozrušenými občany s plačícími a vyděšenými dětmi.  Mnoho  „rozrušených kolemjdoucích“ běželo k přijíždějícím policitstům, aby jim řekli o potyčkách, zlodějích a sexuálních napadeních žen.

K situaci na náměstí před železniční stanicí: „Ženy, s doprovodem či bez, musely utíkat nebezpečným davem silně opilých mužů, jejichž původ bylo těžké popsat. „Byly tu obavy, že situace, se kterou jsme byli konfrontováni (chaos) by mohla vést k vážným zraněním nebo dokonce k úmrtí.“

Zpráva se zmiňuje o úmyslných pokusech  o provokaci policie. Jeden z příkladů: jeden člověk „s úsměvem na tváři roztrhal povolení k pobytu a řekl: ‚Na mě nemůžete, zítra půjdu a získám nové.'“ Dalším příkladem je neznámý muž, který řekl: „Jsem Syřan a musíte se mnou zacházet vlídně. Mě pozvala paní Merkelová!“.

Do rána pořádková policie z náměstí vykázala 10 lidí, 11 lidí bylo vzato do vazby a zatkla čtyři další. Bylo podáno 32 trestních oznámení a u 71 lidí byly zkontrolovány dokumenty. Ve zprávě se uvádí, že „většina“ z lidí, jimž byly kontrolovány doklady, byla schopna předložit pouze  „registrační dokument žadatele o azyl“, vydaný Spolkovým úřade pro migraci a uprchlíky. Zpráva uvádí, že „počet osob ze severní Afriky / arabského regionu,“  byl pro strážníky „překvapivě vysoký“.

Veřejnost byla ncméně ponechána bez informací. První náznak, že mezi stanicí a katedrálou byli sexuální násilníci, padla až kolem 13:00 na Nový rok na FB stránce skupiny, která si říká Nett-Werk Köln.

Skupina má kolem 140 000 členů a příspěvky jsou tu průběžné. Jde o platformu kolínských rezidentů, kteří hledají prostor pro zábavu, nebo tipy na levné autoservisy, je pro lidi, kteří ztratili telefon nebo kteří našli ztracenou kočku. Stránku spravuje dobrovolnická základna po vedením Phila Dauba a pár dalších. 47-letý Daub pracoval v devadesátých letech jako moderátor na hudební stanici Viva. Nyní je hlasatelem reklam a hlasem vysílače Sat.1.

 

Chancellor Angela Merkel's refugee policies were already under fire even before the New Year's Eve events in Cologne. Now, she has adopted a more severe tone and said in a speech this week: “I sometimes hear people say that I like the fact that so many refugees are coming to Germany. That's absolute nonsense."
Uprchlická politika kancléřka Angela Merkelová byla pod palbou ještě před silvestrovskými událostmi v Kolýně nad Rýnem. V prvním lednovém týdnu si osvojila přísnější tón: “Někdy slýchám lidi říkat, že se mi líbí skutečnost, že tolik utečenců míří do Německa. To je absolutní nesmysl.“

 

Nové Německo?

Příspěvek z 1. ledna na facebookové stránce Nett-Werk Köln popisoval „horrorovou scénu na kolínském nádraží“. Autor napsal „plačící ženy po několikanásobných sexuálních útocích uvnitř davu.“ Napsal, že byl uprostřed tlačícího se davu, „ruku v ruce s přítelkyní, což naneštěstí nezabránilo tomu, aby byla pod šaty osahávána.“ Autor spojuje své vyprávění s tím, jak se sám snažil pomoci uprchlíkům, kteří v loňském roce přišli do země . „Kvůli tomuto jsem věnoval polovinu svého šatníku? Je toto nový Kolín? Je toto nové Německo?“

Příspěvky zveřejněné na Nový rok už na stránce Nett-Werk nelze dohledat. Jeden z administrátorů skupiny se domníval, že jde o práci trollů a  okamžitě je odstranil.

Ale ten krátký text se přesto rychle rozšířil. Bylo převzat těmi, kdo si zdobí svoji  FB stránku  německou vlajkou, požadují rezignaci kancléřky Merkelové nebo těmi, kteří jsou pevně zakořeněni v pravicově extremistické scéně.

Ovzduší na Nett-Werk Köln od Nového roku také velmi zhoustlo – proto Daub uveřejnil dlouhý text, v němž se distancoval od obsahu svého vlastního fóra. „Skutečností je,“ napsal Daub, „že Nett-Werk je v současné době bojištěm verbálního násilí, vzájemného obviňování, urážek a rasismu.“

Facebooková stránka veřejnoprávní televize ZDF se také stala čímsi na způsob bitevního pole.  Mluví se tu o „ulhaných médiích“, spiknutí a státní kontrole. „Jsme zahlceni nenávistí a hněvem,“ říká Elmar Theveßen, zástupce šéfredaktora ZDF . „Míra nedůvěry, se kterou jsme konfrontováni, nás znepokojuje.“

Něco se v ZDF skutečně pokazilo. Nejprve se stalo to, že nejdůležitější zprávy z Nového roku nebyly tímto veřejnoprávním médiem pokryty.  Ostatní média o události v Kolíně nad Rýnem informovala přes víkend, vč. kolínského bulvárního deníku Express, webové stránky novin Süddeutsche Zeitung se sídlem v Mnichově a německé agentury DPA. V návaznosti na pondělní tiskovou konferenci kolínské policie se příběhu ujal SPIEGEL ONLINE, stejně tak jako soudromá televize RTL a další německá veřejnoprávní televize ARD. Ale ZDF nadále zůstalo zticha.

Uklidňování pochybovačů

V úterý stanice ZDF vydala veřejnou omluvu za chybějící pokrytí události. „To, že se ve večerních zprávách v 19 hodin nevyskytla alespoň zmínka o incidentu, bylo chybné rozhodnutí“, napsal Theveßen na Facebooku. Tak otevřené přiznání omylu senior manažera veřejnoprávního média je v Německu vzácné, ale Thevessenovo pokání k uklidnění pochybovačů příliš nepřispělo.

Veškerá stávající média se setkala se stejným jevem. V Německu je stabilní menšina, která je přesvědčena, že v provozovatelé vysílání, noviny a časopisy v zemi jsou řízeny temnými silami, které se dohodly na potlačení negativních zpráv o cizincích, tak aby nedošlo k ohrožení politického projektu vítání uprchlíků.

Theveßenův příspěvek dosud komentovalo více než 2000 lidí a většina v děsivém stylu – jde o pestrou sbírku konspiračních teorií charakteristických pro krajní pravici. Uživatel jménem Johannes Normann, někdejší regionální lídr AfD, napsal: „Mají být ‚naše‘ zprávy nejdřív vyčištěny našimi zaoceánskými „přáteli“? Nakonec, to přeci oni ‚objednali‘ Islámskou masovou imigraci“.

Jiný uživatel jménem Julien F. Weikinnes napsal: „Co by se stalo, kdyby 100 příznivců  Pegidy znásilnilo 300 muslimů? To byla by tu zřejmě bylo živé zpravodajství z kolínského nádraží.“

To jsou samozřejmě jen hlasy jednotlivců. Nicméně podle průzkumů Allensbachu se 41 % Němců domnívá, že kritické hlasy jsou potlačovány, dojde-li na téma uprchlíků. Na pravé straně politického spektra se z této domněnky stává jistota.

Probouzející se pravice

Pravicoví populisté a extremisté to, co se v Kolíně nad Rýnem přihodilo, oslavují jako potvrzení svého dlouhodobého přesvědčení o cizincích, jejich spojencích a „prolhaném tisku.“ Ať již  PI-News (PI je zkratka pro politicky nekorektní) nebo Pegida, AfD, neonacistická NPD nebo pravicová strana ProNRW: všichni ti měli při referování o kolínském incidentu neskrývanou radost.

„Templer“ napsal v PI-News: „Bláznivá kancléřka umožnila přijít do Německa milionům sexuálně vyhladovělých samců ze Středního Východu a Afriky. Blonďaté neměcké ženy jsou podle Koránu považovány za „kořist“, která může být zneužita dle libosti nebo zotročena. “

„Eurabier“ napsal také v PI-News: „Levicově-zelená prolhaná média… by si přála, aby udržela tahle hromadná znásilnění pod pokličkou.“

„eule54“ v PI-News napsal: „Od Merkeliných negrů, cikánů a Arabů se to dalo čekat, poté, co je se sem nelegálně natáhla.“

„Hans-Werner Link“ napsal na Facebooku: „Kde byly  dívky křičící na přivítanou tentokrát? Tyto děvky by jistě byly rády, kdyby bezpočet rukou popadl jejich rozkroky nebo kozy.“

„Stephan Tautz“ na Facebooku napsal: „Dejte je na lodě a potopte je v Atlantiku.“

Jsou tam ještě drsnější příspěvky než tyto. Ale jsou tam také i vyjádření obdobného obsahu jemnějším způsobem. Thomas Schmidt píše  v blogu nového pravicového magazínu Sezession o „pokračující obměně obyvatelstva.“ Na webových stránkách časopisu Blaue Narzisse, také pravicové publikaci, píše Felix Menzel o potřebě „vyhodit neintegrované cizince, zastavení sociálních výhod pro nově příchozí a otevření azylových center v severní Africe a na Blízkém východě. “

A samozřejmě by neměl být opomenut Björn Höcke z AFD. Na Facebook napsal: „Silvestrovská událost na vlakovém nádraží v Kolíně nad Rýnem dala naší zemi ochutnat hrozící kolaps kultury a civilizace. Obětí skupiny tisíce severoafrických mužů se staly stovky našich žen. “

Bez ohledu na to, jak často se takový nesmysl opakuje, pravda se z toho nestane. Přesto si nepřesná a přehnaná čísla našla cestu do světových médií.

 

Druhou část článku s dalšími výpovědmi svědků, o dění v kontextu a konkrétních dopadech události na německou politiku nejdete ZDE.

 

Kolektiv autorů: Maik Baumgärtner, Markus Brauck, Jürgen Dahlkamp, Jörg Diehl, Ullrich Fichtner, Jan Friedmann, Matthias Geyer, Hubert Gude, Horand Knaup, Alexander Kühn, Dialika Neufeld, Ralf Neukirch, Ann-Kathrin Nezik, Miriam Olbrisch, Maximilian Popp, Gordon Repinski, Sven Röbel, Barbara Schmid, Fidelius Schmid, Andreas Ulrich a Antje Windmann

 

zdroj: www.spiegel.de

 

Související články