Madarsko

Je humor nejlepší zbraní proti nové vlně xenofobního nacionalismu v Evropě?

Článek ze zahraničí – autoři: Holly Case, John Palattella
překlad: Robert Nerpas


Gang vtipálků, vyzbrojený posměšnými billboardy, vtipnými novinami a online gagy, se posmívá maďarskému autoritářskému vůdci.

Gergely Kovács se nikdy nechtěl zapojit do politiky. „Raději se poflakuji,“ řekl loni časopisu ve svém rodném Maďarsku, „ne, abych se za něco postavil.“ Od roku 2000 je vůdcem skupiny umělců-vtipálků, nyní známých jako strana Dvouocasý pes. Jedním z kousků skupiny bylo před několika lety nasprejování zdi s graffiti, představujícím, jak někdo píše – v „jazyce“ graffiti – nejdelší maďarské slovo (megszentségteleníthetetlenségeskedéseitekért) a útěk z místnosti po vyhláskování pouhých 32 z jeho 44 znaků. Nedlouho poté postavila skupina na břehu řeky Tisy „kosmickou stanici“ a denně nabízela odlety do čtyř destinací: Sírius, měsíc, galaxie Ganyméda a Pluto.

Avšak loni v létě, kdy pravicová vláda premiéra Viktora Orbána zavedla řadu xenofobních opatření s cílem odrazit desítky tisíc migrantů a uprchlíků, projíždějících přes Maďarsko na cestě do Německa, Dánska a Švédska, Kovács a Dvouocasý pes začali brát své vtípky vážně. „Skutečně nás zlobí, že vláda používá peníze lidu na kampaň, která nám říká, koho máme nenávidět,“ vzteká se Kovács. „Tady v Maďarsku dostatečně nenávidíme jeden druhého.“

Před čtvrt stoletím chtěl idealistický mladý politik Orbán bořit zdi a otevírat možnosti. V poslední době však zaměřil svou energii na alternativy uzavírání. Od výhry v parlamentních volbách v roce 2010 jeho vládní strana Fidesz provedla dobře zorganizovaný ústavní převrat, který centralizoval politickou moc, zkrotil soudnictví a upřel opozičním stranám kontrolu nad státními orgány. S cílem udržet migranty vně Maďarska Orbán dokonce postavil podél maďarských hranic nové zdi.

Koncem dubna představil Fidesz tzv. národní konzultace o přistěhovalectví a terorismu. V květnu dostaly miliony Maďarů dotazníky, doprovázené dopisem, v němž premiér tvrdil, že migranti, projíždějící přes Maďarsko do Evropy, tvrdí, že jsou uprchlíci, ale že jejich skutečným cílem je vysát blahobyt a pracovní místa od Maďarů. Průzkum obsahoval 12 sugestivních otázek, jako například: „Souhlasíte s maďarskou vládou, že místo imigrantů by měla podporovat maďarské rodiny a děti, které se narodí v blízké budoucnosti?“

Dvouocasý pes přišel s vlastním posměšným dotazníkem. „Seděl jsem sám doma a došlo mi to,“ vzpomíná Kovács. Odpoledne 2. května uveřejnil na své facebookové stránce průzkum – s obvyklými, byť neúmyslnými překlepy – a ten se rychle rozšířil. Příklad otázky: „Někteří viní zednáře, jiní zase Židy, další zase mimozemšťany. Kdo je podle vašeho názoru odpovědný za to, že náš státní dluh zůstává pořád vysoký?“ Možné odpovědi: „Židé“, „mimozemšťané“, „zasraní židovští mimozemšťané“.

Odhadované náklady na národní konzultace byly 1 mld. forintů (86 mil. Kč), přibližně dvojnásobek toho, co vláda utratila na uprchlíky (většinu prostředků na uprchlíky poskytla Maďarsku Evropská unie). Dva dny poté, co Kovács postoval svůj dotazník, bombastický předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker z Lucemburska, pozdravil Orbána na summitu EU zdviženou rukou a zvoláním „diktátor!“ a hravě jej plácl po tváři.

Dalším krokem Orbánovy vlády bylo vyzdobení maďarských měst a obcí stovkami protipřistěhovaleckých billboardů. „Když přijedete do Maďarska, nesmíte vzít pracovní místa Maďarům,“ hlásal jeden z nich. „Přijedete-li do Maďarska, musíte respektovat naši kulturu,“ stálo na dalším. Poté přišlo oznámení, že s cílem odradit migranty a uprchlíky, vláda postaví plot a zablokuje tak hranice se Srbskem, které není členem EU.

Strana parodovala Orbánův plán výstavby plotu na hranicích: „Samozřejmě, my, Maďaři, jsme milovali železnou oponu.“

Některé z vládních billboardů byly během několika hodin na protest proti jejich obsahu přemalovány. Dvouocasý pes a přidružení nespokojenci brzy poté zahájili dvojí protiútok. Strana parodovala Orbánův plán výstavby plotu na hranicích: „Samozřejmě, my, Maďaři, jsme milovali železnou oponu, moc nám chybí, lidé již mnoho let volají po tom, aby byla podobná opona vybudovaná.“ Nicméně, na rozdíl od vládou plánovaného 175 km dlouhého a 4 metry vysokého plotu, proč nepostavíme jiný, který by byl 175 km vysoký a 4 metry dlouhý? „Turisté by jej milovali!“

Dvouocasý pes společně s alternativním zpravodajským blogem Vastagbőr (Hroší kůže) současně zahájil kampaň na vybrání 3 mil. forintů (zhruba 255 tis. Kč), které by mu umožnily zakoupit na měsíc plochu na 50 billboardech. Chtěl zemi zaplavit slogany s hesly se satirou na xenofobní billboardy vlády. „Víme, že je to hodně peněz,“ uváděla výzva pro dary, ale „nenávistná kampaň Fideszu je natolik degenerovaná, že musíme udělat něco mimořádného, abychom ji zvrátili.“

Kampaň byla úspěšná, 3 mil. forintů (255 tis. Kč)  se vybraly za sedm hodin. O dva týdny později koalice obdržela dary ve výši více než 33 mil. forintů (2,8 mil. Kč). Vystačily na 900 billboardů – stejný počet, jaký využila vláda – a 1,5 mil. forintů (cca 128 tis. Kč) ještě zbylo. V tiskovém prohlášení uvedla provládní nevládní organizace, že není možné, aby „pseudo-nevládní organizace“ s „dvěma ocasy“ legitimně vybrala tolik peněz na své „kousky pseudosolidarity“, a naznačila, že finanční prostředky jsou „lokajskými penězi“ z „cizích zdrojů“. Kovács připouští, že na tomto obvinění něco je, protože ze sedmi tisíc lidí, kteří na kampaň poslali peníze na kampaň, „alespoň tisíc je odeslalo ze zahraničí.“ Poukazuje nicméně na to, že tyto prostředky přišli od Maďarů žijících v zahraničí, „což není nic překvapujícího vzhledem k tomu, že polovina země nyní žije v západní Evropě.“

Billboardy Dvouocasého psa se začaly objevovat v červenci. „Jste-li maďarský premiér, musíte dodržovat naše zákony,“ uvádělo se na jednom, zatímco jiný, postavený v Orbánově rodném městě Felcsút, citoval maďarský zákon, zakazující nenávistnou agitaci proti členům jakékoli „národnostní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny.“ Kampaň se tako věnovala tomu, že nejenom „cizinci“ jdou za prací do zahraničí, ale totéž dělají Maďaři. „Klidně přijeďte do Maďarska,“ uvádělo se na jednom billboardu, „my již pracujeme v Londýně!“

 

Jeden z kousků skupiny. Na zdi nasprejovaný obraz člověka, kkterý na zeď píše nejdelší maďarské slovo.
Jeden z kousků skupiny. Na zdi nasprejovaný obraz člověka, který na zeď píše nejdelší maďarské slovo.

 

„Nesnáším utrácení peněz jiných lidí,“ řekl Kovács v srpnu s odkazem na nečekaný a ohromující úspěch fundraisingové kampaně. „Nemám žádný problém s utrácením vlastních peněz, ale tohle je něco jiného.“ Spolu s přívalem darů spoléhá strana na dobrou vůli stovek dobrovolníků, mladých i starých. „Máme spoustu lidí, kteří chtějí něco dělat. A měli bychom zjistit, jak by mohli pomoci nám i Maďarsku.“

Dvouocasý pes není skutečnou politickou alternativa Fideszu, ale tím, že nabízí pohled na svět, který se ostře liší od vládního, vzdorovitě zarazil zavírající se dveře možností a troufnul si oponovat vládě, která všechny pokusy o odpor zatím smetla stranou. Strategie vlády se zatím omezila na ignorování skupiny. Když se počátkem září zeptali György Schöpflina, poslance Fideszu v Evropském parlamentu, co si myslí o straně Dvouocasý pes, nejdřív zaváhal a poté řekl: „Nikdy jsem se nezajímal o to, co dělají a za co vystupují. Nemyslím si, že je to seriózní politická strana.“ Má pravdu. Není. A o tom to celé je.

Dvouocasý pes, říká maďarský historik István Rév, „je osvěžující skupina v zemi, která je oprávněně v depresi, která ztratila svůj smysl pro humor“. Vysoce postavený pozorovatel maďarské politiky, který si přeje zůstat v anonymitě, říká, že od roku 2010 byly protesty proti Orbánovi „buď příliš malé, nebo příliš homogenní. Ale strana vtipu byla schopna vybrat 33 mil. forintů (2,8 mil. Kč) na vtipné billboardy. Mám smíšené pocity. Držím jim palce. Pro nás všechny.“


V polovině září svolal Kovács do svého chudě zařízeného rodinného domu na zalesněném předměstí Budapešti noční brainstorming, na němž se diskutovalo o dalších akcích Dvouocasého psa. Kovács, kterému je 35 let, má nakažlivě rozpustilý úsměv a obléká se jako vysokoškolský student do vyšisovaných džín, přiléhavých triček a ošuntělých bílých tenisek. Seděl u stolu na terase s výhledem na hvězdným svitem zalité město a otevřel si pivo. Byli s ním tři další členové skupiny: Ference Sebő, tvůrce anarchistických divadelních performancí, a dva dlouholetí spolupracovníci z prvních dnů strany, Tibor Árki, grafik, a Zsolt Viktora, obchodník s uměním.

 

The leading lights of the Two -Tailed Dog party, Ferenc Sebő, Gergely Kovács, Suzi Dada and Zsolt Victora. Composite: Simon Moricz-Sabjan/guardian
Nejznámější tváře strany Dvouocasý pes, Ferenc Sebő, Gergely Kovács, Suzi Dada a Zsolt Victora. | foto: Simon Moricz-Sabjan/Guardian

 

Skláněli se nad novinami Magyar Hírlap, populistickým deníkem, vlastněným konzervativním oligarchou. Noviny jsou jedním ze dvou deníků, blízkých vládě: vládní úřady je mají předplaceny a stát u nich zadává inzerci, a tím jim zajišťuje velkorysé příjmy. Není divu, že Magyar Hírlap věrně podporoval Orbánovo urážení uprchlíků a migrantů. Od loňského léta zveřejňují denní dávku hrozeb s titulky jako „Migranti jsou stále agresivnější“, „Celé Evropě hrozí exploze“, a „Přistěhovalci zahájili útok na právní řád naší vlasti“. „Když čtete Magyar Hírlap,“ vysvětluje Árki zpod pletené čepice v rasta stylu, „zjistíte, že dobrý humor zmizel a zůstala nám tady pouze média teroru.“

Kovács a Sebő studovali noviny a Árki mluvil a hleděl do noci. Sebő perem ukázal na několik stránek, rozebral články a smál se, až se za břicho popadal. Kovács seděl se zkříženýma nohama, pozorně poslouchal a občas se zasmál. Po chvíli vyfotil Sebő telefonem titulní stranu a odešel dovnitř; o pár minut později se vrátil s několika vytištěnými stranami a rozložil je po stole. Spolu s Kovácsem začali psát alternativní titulky a ilustrace k článkům. Árki jim občas poradil. Plán získává tvar: publikovat a distribuovat falešné vydání Magyar Hírlap, takovou, která místo vitriolu nabídne veselost a místo špatných zpráv dobré.

Svým tónem a poselstvím se Dvouocasý pes inspiruje velkými středoevropskými satiriky, jako třeba českým spisovatelem Jaroslavem Haškem, autorem románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1923). V roce 1911 založil Hašek Stranu mírného pokroku v mezích zákona, která slíbila znovu zavést otroctví a inkvizici. Bude Dvouocasý pes schopen více přispět k transformaci, než jeho absurdní předchůdci? Jednoznačně chce být, ale hodně záleží na tom, zda lehkost podnítí smysluplnou akci.

Kovács a jeho kolegové budou muset překonat ostré antagonismy mezi Maďary, které vidí jako Orbánovu zásluhu. „Fidesz se snaží získat popularitu na základě nízké společenské solidarity,“ říká Kovács. Protiuprchlické billboardy byly všechny v maďarštině, takže je velmi nepravděpodobné, že by jim uprchlíci nebo žadatelé o azyl mohli porozumět. Naznačuje to, že Orbán spíše útočí na své politické oponenty v Maďarsku, než by blokoval prezentovanou hrozbu zvenčí. Problém vnitřních rozporů se velmi blízce týká i členů skupiny. Kovácsův otec je zastánce Fideszu, takže diskuse o politice je na rodinných sešlostech zakázána. Vůdcové Dvouocasého psa již mnohokrát viděli, jak jejich známí padli za oběť vzrůstajícímu frakcionářství. Sebő říká, že v období, kdy loni v létě vrcholila národní konzultace vlády a uprchlická krize, „každý ve skupině přišel o polovinu přátel.“

 

Skupina postavil "vesmírnou stanici" na březích řeky Tisza a inzerovala každodenní lety na Sirius, Měsíc, Pludo či do galaxie Ganyméda.
Skupina postavil „vesmírnou stanici“ na březích řeky Tisza a inzerovala každodenní lety na Sirius, Měsíc, Pluto či do galaxie Ganyméda.

 

Dvouocasý pes chce nabídnout alternativu k věčným antagonismům. Pro Sebő je skupina bránou, do níž může každý vstoupit. Suzi Dada, dlouhodobá členka skupiny, souhlasí a říká, že poselství strany by mělo znít: „ani nenávist, ani zoufalství, k němuž mají zdejší lidé příliš blízko. Namísto toho bychom měli vědět, jak se společně smát a vysmívat. Tehdy je možné najít řešení.“

Jak se rozvíjí rozhovor o Magyar Hírlap, Kovács se vrací do kuchyně pro další pivo. Viktora jde na zahradu, kde se na grilu připravuje večeře. Klade na stůl papírové tácky s hromadou masa, plátky rajčat, cibule a chlebem, a také popelníky překypující nedopalky ručně balených cigaret a popelem z marihuany. Dva psi, každý s jedním ocasem, se proplétají mezi nohama stolů a členy strany.

Během jídla projednává skupina taktiku. Spočítali si, že je majitelé Magyar Hírlap brzy zažalují, takže se rozhodli ponechat většinu zbývajících prostředků z kampaně proti vládním billboardům na soudní spor a zbytek na pokrytí nákladů na tisk. Po projednání financí se začínají probírat redakční vize novin: Orbán využil útoky na migranty a uprchlíky k tomu, aby vyvolal spor s Evropskou unií a Maďary, kteří odmítají jeho neliberální politiku. Árki trvá na tom, aby vydání Magyar Hírlap Dvouocasého psa bylo nejenom výsměchem jeho politiky, ale také nabídlo představu lepšího světa. „Nebylo by skvělé, kdyby to bylo takhle. Proč není?“


V jiné čtvrti nedaleko Kovácsova domu stojí ve stínu stromů studentské koleje. Na rozdíl od domova Dvouocasého psa, funguje zde na bráně zvonek. Pokoje a veřejné prostory jsou vzdušné a světlé. V jednom z nich založil v roce 1988 mladý Viktor Orbán a jeho spolubydlící a několik dalších přátel politickou stranu. Říkali si Fidesz – Mladí demokraté – a snažili se představit si lepší svět. Fidesz byl tehdy široce liberální – mlhavý termín v zemi, kde se politické spektrum v podstatě omezovalo na jedinou socialistickou stranu. Být liberální v Maďarsku znamenalo být proti komunismu a pro demokratický pluralismus a právní stát.

Byť to nikdo tehdy nevěděl, konec socialistického Maďarska se blížil. János Kádár, vůdce Maďarska a komunistické strany od roku 1956, stárnul, a povědomí o člověku, jehož odkaz se Kádár dlouhodobě snažil pohřbít – Imreho Nagyho, vůdce krátce trvající revoluce v roce 1956 – opět narůstalo. 16. června 1989, v den 31. výročí popravy Nagyho Sovětským svazem, se více než 100.000 lidí zúčastnilo slavnostního pohřbu jeho ostatků v Budapešti. Po jednáních s Fideszem se rozhodla umírněná socialistická strana, snažící se distancovat se od Kádára, přidělit Fideszu roli v tomto ceremoniálu.

Se svým typickým třídenním strništěm, vzpřímeným držením těla a aurou serióznosti, byl skutečně nápadnou postavou. Působil jako přirozený vůdce. „Věříme-li ve své vlastní síly, jsme schopni pohřbít komunistickou diktaturu,“ řekl davu, který byl šokován tím, že slyší natolik otevřený opoziční projev na veřejnosti. O tři týdny později dohlíželi ministři zahraničních věcí Rakouska a Maďarska na demontáž plotu z ostnatého drátu mezi oběma státy.

 

Bombastický předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker, přivítal Viktora Orbána se zvednutou rukou a pozdravem "Zdravím, Diktátore".
Bombastický předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker, přivítal Viktora Orbána se zvednutou rukou a pozdravem „Zdravím, Diktátore“.

 

Ve svobodných volbách v roce 1990 získal Fidesz 9 % hlasů a Orbán se stal poslancem. Během několika let posunul stranu k pravému středu, čímž přispěl k odlivu mnoha nadšenců ze svých řad. V březnu 1994, řekl maďarskému časopisu: „Radši bych používal termín ‘svobodné myšlení’ místo slova ‘liberální’, protože na venkově nemají ponětí, o čem mluvím, když řeknu ‘liberální’. Když Fidesz prohrál v tomtéž roce v parlamentních volbách se socialisty, Orbán byl schopen této prohry využít k prosazení dalšího posunu strany doprava. Stal se tak jedinou tváří Fideszu, protože poslední z jeho levicově smýšlejících členů opustili jeho řady.

Mladý vůdce se jich zbavil rád. V roce 1998 přivedl Orbánův hněv a odpor k politické a společenské elitě, která ztratila kontakt s reálnou situací, k vítězství ve volbách. Fidesz vytvořil koalici s dvěmi menšími stranami a Orbán se stal předsedou vlády. Své čtyřleté funkční období využil k posílení úřadu předsedy vlády a centralizaci státního aparátu (slíbil také, že jeho vláda „nahradí odluku církve od státu spoluprací církve a státu). Ale až během svého druhého funkčního období od roku 2010 se Orbánovi podařilo zahájit celkovou proměnu, kterou předpověděl před více než 20 lety.

Finanční krize tvrdě zasáhla v roce 2008 mnoho Maďarů a přinesla s sebou mnoho problémů a rozčarování. Během několika let opustily zemi tisíce mladých Maďarů, aby hledaly práci a příležitosti jinde. Legitimita vládnoucí Socialistické strany klesla na historické minimum po úniku nahrávky s vyprávěním premiéra Ference Gyurcsányho, jak strana opakovaně lhala o fiskálním stavu a potenciálu země. Jeho cílem jako předsedy vlády bylo, jak Gyurcsány pokračoval, vrátit levici její důstojnost tak, „aby si neposrala kalhoty při pohledu na Viktora Orbána a pravici.“ Po tomto úniku se socialistická strana zhroutila.

Bez jakéhokoli smysluplné opozice zleva získal Fidesz ve volbách v roce 2010 absolutní většinu a pokračoval v přepisování maďarské ústavy. Nový dokument konsolidoval Orbánovu moc nad státem, od nejvyšší až po nejnižší úroveň úřadů a soudů. A mnozí stáli za ním. Jedním z prvních aktů Orbána jako předsedy vlády bylo přijetí zákona, nabízejícího úlevy Maďarům s neschopností splácet hypotéky ve švýcarských francích. Dalším bylo obsazení soudů příznivci strany Fidesz a účinné blokování opozice vůči politice jeho strany. Jeho změna pracovního práva umožnila vládě očistit státní sektor od opozice. Tím však neskončil. Orbán prohlásil, že Maďarsko se připojí k Číně, Indii, Turecku a Rusku ve „snaze vymyslet stát, který je nejvíce schopen dovést národ k úspěchu.“ Pokud sjednocení Evropy vytvořilo z liberální demokracie očekávanou normu, Maďarsko vstoupí do nové sféry možností cestou prosazování „neliberální demokracie“ jako svého věrovyznání a uzavření dveří alternativám.


Když Orbán sloužil své první funkční období jako předseda vlády, v provinčním univerzitním městě Szeged v jižním Maďarsku se narodila malá šelma s dvěma ocasy. Na přelomu tisíciletí byl Szeged Mekkou studentů s talentem a ambicemi – v extrémních v extrémních sportech, graffiti, street artu, skateboardingu – a hledajících možnosti vyjádření své kreativity. Byla mezi nimi i mladá studentka, která si říkala Suzi Dada. Právě na univerzitě v Szegedu, jak říká, se poprvé setkala s jinými, kteří mysleli tak, jako ona. „Moje rodina situace nebyla úplně v pořádku, takže jsem nemohla počítat s podporou rodičů a byla jsem hodně samostatná a zodpovědná,“ zdůraznila.

Dada se „náhodou“ setkala s Kovácsem krátce po příjezdu do Szegedu v roce 2001, když oba hledali spolubydlící. Jejich sdílený byt se stal místem setkání pro studenty, plánující streetartové akce a další performance. „Nápady přicházely ze všech různých směrů, a my jsme se tak bavili,“ vzpomíná Dada.  Studovala historii a Kovács se zapsal do studijních programů v různých disciplinách (zejména sociologie a počítačové programování), avšak nikdy žádný z nich nedokončil. Došlo tam ke střetům s úřady, jako například když skupina vytvořila sérii falešných reklam pro maďarské železnice („Naše vlaky jsou záměrně zpožděné“ a „Sjeli jsme z cesty, abychom vyčistili vlaky“), které ovšem předmět jejich zájmu nijak nepobavily. Jindy policie chytila Kovácse, jak stříká „Na prodej“ na veřejný odpadkový koš. Policisté souhlasili s tím, že ho nenahlásí, pokud jim dovolí, aby mu nastříkali „Na prodej“ na břicho. „Připadalo mi to jako dobrý obchod,“ říká Kovács.

 

‘During the fateful 2010 elections, the Two-Tailed Dog logo appeared on a series of unconventional campaign posters.’ Photograph: Twitter
Během osudových voleb v roce 2010, logo Dvouocasého psa se objevilo na sérii netradičních billboardů. | foto: Twitter

 

Stejně jako všichni kříženci nemá ani Dvouocasý pes žádný ověřitelný datum narození a žádnou přesně vymezenou identitu. Jednoho dne student ekonomie v okruhu přátel Kovácse a Dady nakreslil psa s dvěma ocasy, a ten se stal logem této skupiny. „Nejstaršími“ a doposud aktivními členy skupiny jsou Dada, Árki, Viktora a Kovács. Všichni se v aktivní účasti během let prostřídávali, ale Kovács byl vždy nesporným vůdcem. Vždy vyslechl názory ostatních členů, ale když šlo o logo a jeho představení veřejnosti, měl poslední slovo. „Není tady žádná demokracie,“ směje se Dada při otázce na vnitřní fungování skupiny. „Bez něj by Dvouocasý pes neexistoval.“

Zpočátku byla pravá totožnost Dvouocasého psa zahalena tajemstvím. „Po čase se každý na univerzitě začal vyptávat ‘Kdo je ten chlap?’“, vzpomíná Csaba Tibor Tóth, bývalý student. Když v roce 2009 pozvala skupina studentů univerzity Kovácse, aby o ní promluvil, souhlasil, ale nikdy se neukázal. Město mezitím sledovalo, jak slova a obrazy tísně a anomie začaly zdobit szegedské chodníky, potrubí kanalizace, billboardy, zdi, průčelí domů a stromy, to vše s laskavým svolením Dvouocasého psa: graffiti továrny vypouštějící kouř, reklamy s textem „Brzy si k tobě dorazím pro cigaretu“, graffiti zvířete se sbíječkou na zjizvené fasádě budovy, znamení ztraceného psa, v němž je pes vidět z velké vzdálenosti a jeví se pouze jako malá černá tečka.

Skupina se pojmenovala na stranu dlouho předtím, než se úspěšně zaregistrovala. V roce 2006 nasadila několik kandidátů, přičemž všichni vypadali jako dvouocasý pes s vázankou a jmenovali se István Nagy (maďarská verze jména John Smith). Program strana sliboval věčný život, pivo zdarma, nižší daně a výstavbu hory v rovinatém Szegedu. Během osudových voleb v roce 2010, v nichž Orbán nakonec přesvědčivě zvítězil, logo Dvouocasého psa s vázankou se objevilo na řadě nekonvenčních plakátů: „Zavedeme euro v roce 2005!“, „Více všeho, méně ničeho!“, „Unavují vás lidé? Dejte šanci jiným druhům. Hlasujte pro Dvouocasého psa“ V Budapešti strana slíbila zavedení nových linek expres metra, „které nikde nezastaví.“

Přestože Dvouocasý pes zesměšňuje Orbánovu vládu, obě strany mají k některým otázkách podobné stanoviska. Stejně jako Orbán je i Dvouocasý pes kritický k nadnárodním korporacím – Orbán, protože nejsou maďarské, Dvouocasý pes, protože slouží spotřební kultuře. Stejně jako Orbán, i Dvouocasý pes upozorňuje na odumírání atmosféry možností, která existovala v letech těsně po kolapsu státního socialismu a znevažuje komplex méněcennosti Maďarska vůči západní Evropě a zasazování tržní ideologie do každého úsilí. Na jednom z prvních billboardů Dvouocasého psa byly špičky tří vesel, označených Oxford, Cambridge a, výrazně pozadu, maďarské univerzity. „Jak je můžeme dohnat v oblasti vysokoškolského vzdělávání?“ tázal se billboard. Odpověď: „Och, zvyšme školné!“

V této době převládala ve společnosti atmosféra cynického zoufalství. Začátkem roku 2000 sledovali mladí Maďaři, jak se jejich vyhlídky doma ztrácejí, a mnozí – včetně Kovácse a Dady – si prodloužili studium na vysoké škole až na deset let, zatímco jiní hledali příležitosti jinde v Evropě, což je trend, který v nezmenšené míře pokračuje doposud. V současné době cca 5 % maďarských občanů žije a pracuje v zahraničí. György Schöpflin, který strávil většinu svého života a kariéry v Británii, nedávno popsal „dobrého Maďara“ jako někoho, kdo zůstal v zemi a pracuje (vláda poté udělala z tohoto napomenutí součást politické linie. Přítelkyně Ference Sebő je studentkou druhého ročníku vysoké školy, a aby získala úlevu na školném, musela podepsat smlouvu, stanovující, že nesmí po absolvování školy po stanovený počet let opustit Maďarsko.).

Pokud je „dobrým Maďarem“ ten, kdo zůstává doma a pracuje, pak je vedení strany Dvouocasý pes složeno z vynikajících Maďarů. Byť většina z nich odešla ze Szegedu do Budapešti, všichni hlavní členové strany – plus Sebő, který není členem strany, protože do žádné strany z principu nevstoupí, ale v činnosti skupiny je velmi aktivní – žijí a pracují v Maďarsku, i když se mnozí jejich přátelé a příbuzní přestěhovali do Rakouska, Německa a Velké Británie. „Zůstal jsem kvůli přátelům,“ říká Kovács. „Mám 10 nebo 15 opravdu dobrých přátel a chyběli by mi, kdybych odjel do zahraničí. Nemám rád jen tak někoho.“


Byť Dvouocasý pes začal svůj život daleko od hlavního proudu maďarské politiky, s billboardovou kampaní atakující billboardovou kampaň vlády se strana stala mnohem více politicky aktivní. V červenci, po počátečném odmítnutí její žádosti o registraci městským soudem proto, že je „frivolní“, byl Dvouocasý pes nakonec zaregistrován jako oficiální maďarská politická strana. „Teď žertujeme mnohem vážněji,“ říká Dada. Kovács připouští, že nastal čas, aby se strana stala serióznější, ne však vážná: „Jsem přesvědčen, že jsme mnohem účinnější jako vtipálci,“ říká.

Po úspěchu boje proti vládní billboardové kampaně zvažoval Dvouocasý pes uspořádání „fens-tivalu“ na druhé straně Orbánova nového plotu na hranici se Srbskem. Byl by tam DJ a proběhl by volejbalový zápas, kde by plot sloužil jako síť. Účast přislíbila i jedna z opozičních stran, ale Kovács znervózněl, když vláda vytvořila 60 metrů širokou zónu nikoho po obou stranách plotu: Kdyby nám spadl do té zóny míč, nikdy bychom ho už nedostali zpět.“ Podstatně důležitější však bylo, že myšlenka, že pořádáme večírek, zatímco tisíce přistěhovalců a uprchlíků se plíží přes hranice ve snaze zachránit si životy, se nám nezdála správná. „O tomto nechci žertovat,“ říká Kovács. „Je to hrozné.“ Plán byl zrušen (plot byl dokončen v září a druhý plot na chorvatských hranic v říjnu).

‘The Two-Tailed Dog’s edition of the Magyar Hírlap should not only make a mockery of its politics, Árki insisted, but also imagine a better world.’
„Dvouocasý pes si ve své verzi deníku Magyar Hírlap nedělá legraci jen z jeho politiky, ale také představuje lepší svět“, trvá na svém Árki.’

Koncem října uspořádal Dvouocasý pes v Budapešti setkání s cílem získat dobrovolníky-aktivisty, kteří by pomohli při organizaci nové „tajné akce“. Setkání se uskutečnilo ve třetím patře budovy na náměstí Blaha Lujza v historicky drsnější části města. Budova byla jedním z prvních obchodních domů v Budapešti. Dnes je její první a druhé podlaží plné špinavých obchodů, prodávajících nekvalitní oblečení a zboží pro domácnost. Třetí patro je podle Ference Sebő „jedním z posledních svobodných míst“ v Maďarsku. Je tam bar a volné plochy se stoly a židlemi.

Setkání v sedm večer se zúčastnilo cca 50 osob. Když s desetiminutovým zpožděním dorazil Kovács, oznámil, že sezení začne v půl osmé, protože „žádný skutečný následovník Dvouocasého psa by se do té doby neukázal.“ Pak si sedl na stranu. Přítomni byli i Sebő, Árki, Dada a další členové strany, ale posedávali rozptýleni v davu. Po přemítání nad tím, jestli se lidé mají představit, začalo přeci jen představování, ale v charakteristicky satirickém stylu: „Jsem Lajos a přišel jsem, protože mám čas“, „Já jsem Géza a jsem tady, protože nemám čas.“

Kovács vysvětlil, že „tajnou akcí“ je distribuce vtipného vydání 10.000 výtisků Magyar Hírlap, které má u sebe doma. Několik měsíců předtím trval Orbán na tom, že Maďarsko by mělo být „zemí, kde se nemůže nic stát.“ Vtipné vydání šlo v opačném směru a promíchalo komedii a idealismus. Tón celého vydání nastavily nadpisy na titulní straně. Jeden oznámil, že plánovaná výstavba kontroverzní jaderné elektrárny byla zastavena a že „solární energie bude novou prioritou“; průvodní článek „citoval“ Orbána, jak říká, že „nejdůležitější věcí je budoucnost našich dětí.“

Noviny dále prozradily vítězná čísla loterie pro následující týden, vydaly předpověď počasí na základě návrhů čtenářů a oznámily, že břehy Dunaje budou přetvořeny v pěší zónu a automobilový provoz bude přesměrován do podzemí. Reportáž o „uprchlické krizi“ informovala, že Orbán strávil noc v kempu na chorvatských hranic spolu s manželkou a třemi dětmi, a citovala premiéra: „Byl to poučný večer a byl jsem nucen uznat, že tito lidé se v žádném případě neliší od nás, až na to, že byli nuceni uprchnout ze země, rozervané náboženským konfliktem a nesmyslným terorem.“

V regionálních reportážích se čtenáři dozvěděli, že Turecko souhlasilo s výplatou reparací za svou 150letou okupaci Maďarska během éry osmanské říše, že Evropská unie financuje výstavbu černé díry v Orbánově rodném Felcsútu, a že „více než čtyři lidé“ si přivezli ze západní Evropy práci jako součást úspěšné kampaně „Pracujte z domova!“ Pokud jde o události na světové scéně, anonymní dárci uhradili řecký státní dluh a Mark Zuckerberg si koupil maďarské občanství. Reklama na luxusní hodinky na straně 5 ukázala koně se zlatými hodinkami na každé noze: „Zlaté hodinky. Pro koně. Z Belgie.“

30. října byly noviny distribuovány v Budapešti, Szegedu a několika dalších městech, kde žijí aktivisté strany. Dada a Sebő vstali v nezvykle časnou hodinu. „Mělo to být v 7 ráno, ale trochu jsem se zpozdil,“ řekl Sebő, „tak to bylo spíše v 8 hodin ráno, ale byl jsem tam.“ Noviny byly rozdávány na ulici a u stanic metra. Jeden člověk přistoupil k Dadě a řekl: „Je to skvělé! Kéž by to byla pravda…“ Další muž si vzal výtisk, odešel a po chvíli se vrátil s jiskrou v očích. „Málem se mi radostí vrhl kolem krku,“ řekla Dada.
Gábor Széles, majitel skutečného Magyar Hírlap, byl méně pobaven. Během několika hodin od distribuce vtipného vydání slíbil vydavatel novin, že podnikne proti Dvouocasému psu právní kroky. V prohlášení vydavatele se říká: „Názor Magyar Hírlap Publishers Inc. je, že toto chování je protiprávní a škodí nejenom vydavateli a redakci, ale také důvěřujícím čtenářům.“ Prohlášení poté zmínilo tezi, docela častou v maďarské politice, o zahraniční finanční podpoře, naznačující, že není možné, aby malá, nedávno založená strana „s nulovou skutečnou veřejnou podporou“ mohla mít zdroje potřebné k výrobě 10.000 výtisků novin (když byl dotázán na možnost žaloby, nakladatel prohlásil, že to je odpovědností šéfredaktora, a šéfredaktor Péter Petan nás přes sekretářku předal do redakce domácího zpravodajství, která nás předala zpět šéfredaktorovi, který s námi nemluví. Náš požadavek mluvit se Szélesem byl odmítnut).

Kovácse zatím nikdo ohledně žaloby nekontaktoval. Dada má o hrozbě vydavatele pochybnosti. Vysvětlila, že v minulosti zvažovala automobilka žalobu na stranu kvůli satiře na jeden z jejích inzerátů, ale nakonec si to rozmyslela, protože prestiž společnosti by poškodilo, pokud by napadla malou skupinu vtipálků. „Je to jako nakopnout malého, roztomilého pejska,“ říká  Sebő. Ale pes se připravuje k boji, když má k němu přijít. „Máme dobré právníky,“ říká Kovács.

Dva dny po distribuci satirického vydání Magyar Hírlap Dvouocasý pes na své facebookové stránce „vládní organizace“ oznámil, že strana se vrací k politice: „Konečně opět nic neděláme a můžeme v noci opilí postovat nesmyslné hlouposti.“ Maďarská politika také pokračovala jako normálně. V návaznosti na teroristické útoky v Paříži 13. listopadu Magyar Hírlap se škodolibou radostí chválil Orbánovo úsilí držet uprchlíky vně Maďarska. „Povinná kvóta by jen rozšířila terorismus,“ křičel na titulní straně nadpis, citující premiéra.

V době zvýšených obav Maďarů z přistěhovalectví a islámu, kdy i další evropští politici přijali Orbánovy názory na migranty, se snaží členové Dvouocasého psa přežít bez toho, že by ztratili svou lehkomyslnost nebo nervy. Plánují vydávat vlastní měsíčník. „Budeme muset začít budovat naše regionální základny ve větších městech, pokud chceme vyhrát v roce 2018,“ vtipkuje Kovács s odkazem na příští maďarské parlamentní volby.

Pokud jde o Ference Sebő, po úspěšném provedení „tajné akce“ zůstal dlouho vzhůru, dostal se do hodně dobré nálady a lámal si hlavu nad muzikálem, na kterém pracuje s dalším scénáristou. I když ještě nebyl napsán do konce, zkoušky už běží. „Člověk by neměl takto pracovat,“ říká a listuje si v dialozích. Hra je o muži jménem Ignác, známém také jako „strýček Nácy“, který staví ponorku, aby na severní pól umístil maďarskou vlajku. Ignác má malého psa Dolfiho, který má vlajku osadit.

Budapešťská premiéra muzikálu Nácy je plánovaná na leden. Když jsme naposledy mluvili se Sebő, on ani spoluautor se ještě nerozhodli, jak by měl kus skončit. „Podrobnosti o osudu psa ještě nebyly stanoveny,“ svěřil se Sebő nervózně. Měli několik nápadů. Jedním z nich je, že Dolfiho si usmaží a sní posádka, trpící hladem během stále zoufalejší a konflikty poznačené plavby. Další alternativou je, že pes převezme kontrolu nad lodí. „Je tak těžké vědět, co se stane,“ říká Sebő. „Právě teď je možné cokoliv.“

 

Holly Case přednáší Evropskou historii na Cornell University.
John Palattella je literárním redaktorem v Nation.

úvodní fotografie: Nejznámější představitelé strany Dvouocasý pes: Ferenc Sebő, Zsolt Viktora, Gergely Kovács a Suzi Dada v ulicích Budapešti. Autor snímku: Simon Moricz-Sabjan pro The Guardian

zdroj: www.theguardian.com