chobotnice

Dezinformace jako základ státní politiky ruské říše

smukler Článek ze zahraničí – autor: Jevgenij Jurijevič Šmukler  


Ruský státní dezinformační systém z pohledu 40letého Moskvana.
Přítel z České republiky se mě ptá na můj názor na jednu reportáž. V ní čeští novináři popisují činnost našich armád trollů, které známe jako „olginské“, ačkoli podle všeho Olgino již před nějakou dobou opustily.

Kdo jsou placení trollové, nemusím drahým Rusům vysvětlovat, ale pokud někdo náhodou zapomněl, připomenu. Lidé prostřednictvím internetu komunikují, vyměňují si názory, diskutují. Jsou tady ale i jiní účastníci komunikace, které na první pohled zdánlivě nic nespojuje. Ve skutečnosti tvoří jednotný tým. Nevyjadřují svůj osobní názor, většinou ani žádný nemají. Místo toho plní bojový úkol – agresivně napadají ty uživatele, které označí jejich nadřízení, jiné naopak podporují. Dělají to za málo peněz, které jim vyplácí kremelský šéfkuchař (přesně tak, šéfkuchař) Jevgenij Viktorovič Prigožin. Osobně si myslím, že jeho pozice je v tomto kontextu velmi symbolická.

Pomocí těchto poměrně jednoduchých technik je vytvářen umělý, fiktivní obraz ruského veřejného mínění. Umělý obraz ruského lidu. Co je plagiát a atrapa, vymyšlené Prigožinem a před ním Surkovem nebo jinými velmoži, to víme.

Nevíme, zda v Rusku existuje alespoň nějaké veřejné mínění a zda je zde možné mluvit o společnosti jako takové.

Zároveň s tím vším si můžeme přečíst: „V návaznosti na zveřejnění druhé části zprávy Richarda McLarena o dopingu v ruském sportu, generální ředitel WADA Olivier Niggli vyjádřil naději, že RUSADA podporuje „čisté“ sportovce. Americká jezdkyně na bobech Lolo Jonesová mezitím prohlásila, že je nutné Rusku odebrat pořádání světového mistrovství v Soči.“ (Gazeta.ru)

Na Západě všechny překvapilo, že v Rusku probíhá státní program krmení sportovců dopingem a nahrazování jejich vzorků, v němž jsou za účelem skrytí těchto nezákonných praktik zapojení i státní úředníci. Překvapilo je to až teď, i když podobná praxe existuje minimálně od 70. let.

Souvislost se státními trolly je přímá. Ruští sportovci předstírají, že jsou stejní jako ostatní. Ve skutečnosti ale na rozdíl od ostatních sportovců, kteří sice také mohou používat zakázané prostředky, ale pouze na vlastní nebezpečí, od samotných začátků užívají různé nelegální přípravky. Zde jde opět o podobné napodobení rovnosti s ostatními a zatajení skutečných mechanismů dosažení úspěchů, jako je tomu v případě armády trollů.

Ke stejným závěrům dojdeme i v případě voleb. V průběhu 21. století v Rusku neproběhly jediné poctivé volby. Všechny přinesly vládou předem načrtnuté výsledky. O mechanismech volebních podvodů již bylo napsáno mnoho, nebudu se tomu proto věnovat hlouběji.

Anexe Krymu proběhla díky předem tajně dopraveným „zeleným mužíčkům“ krátce před prohlášeními hlavy státu, že naši vojáci tam nejsou. Ozbrojené akce ve východní Ukrajině provádí ruská vojska, „která tam nejsou“. Kremlu nepohodlní lidé jsou fyzicky likvidováni jak v Rusku, tak i v zahraničí (Jandarbijev, Litviněnko, Němcov a další). To vše v době oficiálních ujištění o tom, že FSB nepraktikuje vraždy lidí. Chci tady zdůraznit, že netvrdím, že Boris Němcov a Alexandr Litviněnko byli zavražděni na přímý rozkaz ruského prezidenta. Nicméně mnohé k podobným závěrům svádí. A pokud jde o Zelimchana Jandarbijeva, jak víme, nijak zvlášť se to neskrývalo.

Russia-Employs-Army-of-Trolls-to-Spread-False-Rumors-483542-2

Každý může zkoumat sám. Třeba najde podobnou základní falzifikaci v ruské ekonomice. Stejně jako v jiných oblastech. Něco mi říká, že všude to bude stejné. Třeba v lékařství.

Jeden lékař ze Sibiře prohlásil, že poté, co se prudce zvedla úmrtnost na následky alkoholismu, začali všichni lékaři takové případy označovat za kardiologické.

V důsledku toho jim dokonce postavili nové kardiologické centrum, což samo o sobě není špatné.

V souvislosti s tím si můžeme připomenout, že autoritářství je společenský systém, v němž se ve všech procesech odráží osobnost diktátora. Vězni v táborech Gulag věděli, jak je ovlivňují osobnostní rysy náčelníka věznice a jak jsou pro ně důležité jeho slabé stránky. A tady je na místě si připomenout, že současný náčelník našeho lágru byl původně vychováván zločinci a následně tajnou policií a rozvědkou. Toto všechno v dostatečné míře vysvětluje záliby v konspiracích, mystifikacích a obecně v záměrném dezinformování. Protivníkem pro hlavu státu zároveň nejsou cizinci, ale všichni, kteří představují hrozbu pro jeho mocenské postavení, včetně drahých Rusů – nás všech. Čestně mohou bojovat nějací výsadkáři a tankisté. V tuzemsku ale jsou kriminálníci – lupiči. Hlavní dovedností špiona nebo zloděje jsou mimikry. Být neviditelný nebo se vydávat za někoho jiného.

Tedy nic překvapivého. Existuje jeden seriál, v němž hraje Michele Placido. Chobotnice. A ten chtě nechtě vytane na mysli. A také to, že jednou z přezdívek, které označují „Toho, jehož jméno nesmíme vyslovit“ je Pautin Pautinyč (přezdívka Vladimira Putina, která je odvozena z označení pro pavučinu, pozn. překl.).

Na obrázku je naprosto neškodná a svým způsobem roztomilá hlubinná chobotnice Vampyroteuthis infernalis. V ruštině – pekelný vampýr.

Jevgenij Jurijevič Šmukler, filmař, narozen v roce 1976, žijící v Moskvě. Celoživotně blízký vztah s Prahou. Pravidelně natáčí akce „Memorial“ a „Posledniy adres“ – ruské instituce a projektu, které se věnují připomínání památky obětí sovětské éry.

 

zdroj: Facebooková stránka Путешествие дилетанта / Amateur’s travel

 

Související články