Přelud muslimské hrozby v České republice

MichaelColborne Článek ze zahraničí – autor: Michael Colborne, překlad: Robert Nerpas


Prokremelská média nalezla úrodnou půdu pro islamofobii v zemi, kde většina lidí nemá žádnou osobní zkušenost s islámem.

Pražské centrální islámské centrum není ve dvoře budovy jen pár kroků od rušného Václavského náměstí zcela snadné najít. Kromě koberce a páru dřevěných polic na boty u dveří zde toho není moc, co by vám napovědělo, co je uvnitř – žádná tabule v okně, žádné otvírací hodiny, žádné jméno.

V pátek odpoledne se hlavní místnost v přízemí pomalu naplní asi stovkou či více mužů a chlapců natěsnaných jeden vedle druhého. Ženy a děti využívají pokoje nahoře. Poté, co se rozezní adhan, islámská výzva k modlitbě, se podaří vtěsnat dovnitř několika opozdilcům. Na půl hodiny vypadá mešita jako nejpopulárnější místo v Praze.

Nic však nemůže být dál od pravdy, říká Raed Šejch, inženýr palestinského původu, který žije v Praze již přes dvacet let. „Když se podíváte na to, kolik nás je, nejsme nic,“ říká mi po modlitbách.

Muslimové jsou v České republice malou, roztříštěnou menšinou. Odhaduje se, že v zemi s deseti miliony obyvatel jich je něco mezi 10 000 a 20 000, tedy ne více než 0,2 procenta obyvatelstva. Do roku 1998 zde nebyla žádná mešita.

Přes to všechno se muslimové v České republice nedávno nechtěně dostali do pozornosti médií díky bezprecedentnímu množství falešných virálních příběhů pokrývajících témata od historky o dvou syrských migrantech, kteří údajně uprchli z vazby poté, co znásilnili dvě dívky, až po výčty bojovníků Islámského státu, kteří údajně cvičí na střelnici na českém venkově. Jenom tento měsíc hlásaly titulky populárního webového periodika Parlamentní listy (PL) ve stylu amerického Breitbartu, že Němci prchají před Araby a Afričany ze své vlastní země a že „muslimští přistěhovalci“ pravidelně znásilňují ženy a děti ve Švédsku. Stránky s podtitulkem „Co jsme ztratili a co ještě můžeme zachránit“ truchlily nad „dobytím Evropy islámem“. Další stránky, Svět kolem nás, loni vyzývaly Čechy, aby se vyzbrojili a „pustili se do boje“.

„Vy a vaše děti budete prvními oběťmi násilí a teroru imigrantů,“ napsal anonymní autor, „a policie vás chránit nebude.“

Všechny tyto webové stránky mají kromě protimuslimských postojů společné jedno – zřejmou prokremelskou jednostrannost a zaujatost. Stránky jako PL a Svět kolem nás spolu s několika desítkami dalších pravidelně prosazují linii Moskvy ohledně všeho: od Ukrajiny přes Sýrii až po Donalda Trumpa.

Protimuslimské nálady se na okraji české politické debaty objevovaly vždy, ale jazyk těchto stránek se začal vyznačovat mimořádnou agresivitou v době, kdy začala počátkem roku 2015 evropská migrační krize a stránky se odklonily od jejich hlavního zaměření, Ukrajiny. Začaly používat natolik agresivní jazyk, že české ministerstvo vnitra ve své zprávě o extremismu v říjnu 2015 uvedlo, že některé z těchto webových stránek včetně české verze Kremlem financovaného Sputniku používaly „přehnané statistiky“ o migrační krizi a údajných teroristických hrozbách, „jejichž zřejmým cílem bylo šíření a vyvolávání strachu a paniky“.

Kromě Sputniku není snadné zjistit, kdo přesně řídí a financuje tyto webové stránky, o zjišťování otisků prstů Kremlu na nich nemluvě. Jakub Janda, předseda programu Kremlin Watch v pražském think-tanku Evropské hodnoty, prozápadní nevládní organizaci, je jedním z několika českých novinářů, kteří strávili roky hledáním důkazů o zapojení Kremlu nad rámec obvyklého redakčního prokremelského postoje. Hledání však přineslo jen málo nevyvratitelných důkazů. „Tato vydavatelství jsou stoprocentně netransparentní,“ říká Janda. „Je těžké doopravdy vidět, odkud získávají finanční prostředky.“ Janda se obává, že zatímco jen málo z nich má „menší finanční vztahy s Ruskem“, přinášejí moskevskou propagandu a věří, že Kreml je připraven „nalít do nich peníze“, bude li to nezbytné. Zatím to vypadá, že to nutné není, protože těmto webovým stránkám přinášejí dostatek zisku reklamy, tvrdí Janda. Propagace protimuslimských sdělení Kremlem, tvrdí Janda, je součástí dlouhodobějšího cíle destabilizovat Českou republiku a vyvést zemi z Evropské unie. „Prokremelský příběh spočívá v tom, že pokud odejdeme z EU, vyhneme se muslimské migraci,“ říká a dodává, že tomu tak není.

Počty čtenářů periodik, šířících linii Moskvy v otázce migrace muslimů, jsou však poměrně nízké. Výzkumný projekt na českém internetu Netmonitor.cz uvádí, že Parlamentní listy, největší z protimuslimských stránek, v lednu dosáhly 123 tisíc čtenářů denně, zatímco nejpopulárnější české zpravodajské stránky, novinky.cz, mají 1,6 mil. čtenářů denně. Agresivní protimuslimské zprávy z těchto periferních stránek nicméně pronikají až do mainstreamových médií. „Pokud se budete dívat pouze na televizní zprávy, většina z těch o muslimech je negativní,“ říká Lukáš Houdek, koordinátor projektu HateFree, české vládní protidiskriminační organizace, která zdokumentovala a odhalila přibližně 100 protimuslimských podvodných příběhů v České republice za posledních několik let. Stejně jako většina pozorovatelů se domnívá, že islamofobie našla v zemi, kde mnoho lidí nemá osobní zkušenost s islámem, plodnou půdu. Protimuslimské postoje vznikají více ze strachu před neznámým než z čehokoli jiného.

Evropský sociální průzkum v roce 2014, dvouletý mezinárodní sociologický průzkum uvádí, že u jeho více než 2000 (českých) respondentů bylo méně pravděpodobné než u lidí z dalších 20 zemí, které se zúčastnily průzkumu, že jsou pro přijímání muslimů nebo soužití s nimi. Čerstvější data poskytuje průzkum Eurobarometru mezi tisícovkou Čechů z května 2016, v němž bylo zjištěno, že pouze 21 % z nich si myslí, že by jejich země měla pomáhat uprchlíkům, ve srovnání s 63 % v celé Evropské unii.

Vzhledem k těmto názorům není žádným překvapením, že v zemi široce rezonují protimuslimské názory, které následně přejímají mainstreamová média. Nezávislý český novinářský projekt HlídacíPes.org informoval, že novináři jedné z největších televizních zpravodajských stanic, Prima TV, byli instruováni šéfy redakcí, aby negativně prezentovali evropskou migrační krizi. Česká
rada pro vysílání poté pokárala stanici, která obvinění označila za bezpředmětné.

 

Ilustrace: Sofija Voznaja
„Informování ze strany českých médií nerozlišuje mezi skutečností a názorem o islámu,“ říká Bronislav Ostřanský, znalec islámu z České akademie věd. Islamofobie je podle něj „absolutní mainstream. Není to otázka pouze několika extremistů, několika populistů či nacionalistů. Je to absolutní mainstream.“

Podle Zory Hesové, islamoložky z Asociace pro mezinárodní otázky, pražského think-tanku pro zahraniční politiku, nikdo nehrál při převádění islamofobie z periferie do mainstreamových českých médií a do politických rozprav větší roli než nejvíce prokremelský politik, prezident Miloš Zeman.

72letý Zeman, který se označuje za „tolerantního ateistu“, se zdá být ve své funkci vrchního islamofoba země v pohodě. Islám nazývá „náboženstvím smrti“ a jednou řekl, že pro muslimy je „prakticky nemožné“ integrovat se do české společnosti. Neustálým opakováním zpráv z marginálních webových stránek jako Svět kolem nás Zeman vyzval občany České republiky, aby se postavili proti možnému „super-holocaustu“ ze strany muslimských teroristů. „Přijdeme o krásu našich žen, protože budou zahaleny od hlavy po paty v burkách,“ řekl v roce 2015.

Zemanovy protimuslimské postoje však přesvědčily mnoho lidí včetně těch, kdo ho nemají rádi. „Zeman má tak velkou publicitu,“ říká Ostřanský.

„Je milován i nenáviděn. Když ale Zeman začne mluvit nenávistně o muslimech, tleskají mu dokonce i lidé, kteří ho nemají rádi.“

Čísla to potvrzují.  V polovině roku 2016 pomohly Zemanovi jeho tvrdé protimuslimské výpady posunout se v průzkumech veřejného mínění na nový vrchol. Prezidentova rétorika by mu také mohla pomoci vykompenzovat jeho dobře zdokumentované prokremelské sklony, protože většina Čechů jeho nadšení pro Rusko zcela nesdílí.

Nedávný průzkum u více než 1000 respondentů zjistil, že jen osm procent Čechů pociťuje „velké sympatie“ k Rusku ve srovnání se 17 procenty respondentů říkajících totéž ve Spojených státech. Další podobný průzkum koncem loňského roku zjistil, že bývalý americký prezident Barack Obama byl nejdůvěryhodnějším zahraničním politikem, zatímco Vladimír Putin byl druhým nejnedůvěryhodnějším po německé kancléřce Angele Merkelové, což je zřejmě důsledek potenciálního vlivu protimuslimských a protiimigrantských postojů.

V říjnu roku 2015 Zeman vyzval protiislámskou skupinu Islám v České republice nechceme (IVCRN), aby v českém senátu zorganizovala konferenci. Zeman pozval vůdce IVCRN Martina Konvičku a jeho stoupence na pódium během oslav výročí sametové revoluce. Od té doby zaznamenala IVCRN nárůst popularity a v upoutávání pozornosti mezinárodního tisku pokračovala tím, že provedla v centru Prahy ukázku falešného útoku ze strany tzv. Islámského státu, která vyvolala paniku mezi obyvateli a turisty. „Otevřeně vyjadřovat násilné protimuslimské názory a rasistické postoje na hranici se stalo přijatelným,“ píše Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Nenávidí muslimy,“ říká Šejch, inženýr palestinského původu, kterého jsem potkal v hlavní mešitě v Praze, o českém prezidentovi. V českém hlavním městě žije téměř dvacet let a tvrdí, že zprávy o muslimech se v médiích za poslední dva roky zhoršily vinou teroristických útoků v Evropě a migrační krize. Stejně jako mnoho dalších českých muslimů ví, že jeho komunita se musí pokusit vypořádat se s umělým, negativním obrazem, který o ní poskytují média, ale to se jednodušeji řekne, než udělá.

„S našimi zdroji je to velmi obtížné,“ naříká Šejch. Aktivisté komunity nemají dostatečné public relations ani mediální odbornost, aby se mohli zúčastnit televizních debat a poskytovat efektivní rozhovory. Bez těchto schopností, říká Šejch, vedoucí představitelé muslimské společnosti otálejí s angažmá v médiích, protože se obávají, že jejich slova budou chybně interpretována a překroucena. Obzvláště proto, že jeden z bývalých vůdců komunity již byl obžalován (a osvobozen) z šíření projevů nenávisti.

„Každé slovo, které řekneme, je použito proti nám,“ říká jeden z českých muslimů. „Nemáme žádný vliv. Ale musíme přežít.“

Součástí problému muslimské komunity je, že ona sama je roztříštěná a relativně různorodá, říká dr. Ostřanský z České akademie věd. Zmenšuje jí to možnost vytvářet srozumitelné, sjednocené poselství.

Mohamed Abdelmadžíd, lékař palestinského původu, který žije v Praze již více než dvacet let, souhlasí s tím, že potírání vlivu dobře financovaných médií a webových stránek je obtížné. „Je snadné šířit lži,“ říká, „je však dost těžké jim čelit.“

 

Michael Colborne je kanadský novinář na volné noze, který se věnuje ruské dezinformační kampani.

zdroj: Coda Story

titulní ilustrace: Sofija Voznaja

Související články