Jan_Vrobel

Projev Jana Vrobela 16. 12. 2017 – Za společnou Evropu, bez strachu a nenávisti

Jan Vrobel Autor: Jan Vrobel 


Velmi si vážím svobody slova. Myslím, že je podstatné, aby lidé mohli říkat, co chtějí. Potom každý alespoň může vidět, kdo skutečně jsou například lidé tvořící francouzskou Národní frontu, jejíž zástupce do České republiky pozval spolu s pestrou škálou dalších hostů sdružených do frakce Evropa národů a svobody (ačkoli se zkratkou ENF bych spíš čekal trefnější název Evropská nacionalistická fronta) Tomio Okamura.

Pana Okamuru jistě nemusím představovat: je to člověk, jehož aktuální politický projekt jménem Svoboda a přímá demokracie nemá s přímou demokracií zhola nic společného. Navíc se z ní lidé vylučují za nepohodlné názory, takže nemá nic společného ani se svobodou.  Aktuální politické působení pana Okamury se přitom vyznačuje snahou cenzurovat a umlčovat média včetně médií veřejné služby, a to i legislativní formou. Tak už tomu u lidí, kteří postavili svůj politický program na šíření lží, bývá. Chtějí umlčovat, cenzurovat, vylučovat lidi se společnosti, aby se jim náhodou nemohlo stát, že se setkají s kritikou či zpětnou vazbou na své nejen zpátečnické, ale zkrátka nesmírně hloupé nápady, jak by pan Okamura věděl, kdyby ho zajímal demokratický právní stát sloužící zájmům občanů České republiky víc než vlastní mediální obraz.

SPD je politický investiční projekt bývalého mluvčího asociace cestovních kanceláří, který se rozhodl udělat si byznys z české demokracie. Program, který pro to zvolil, jej dovedl až k novým kontaktům – současným přátelům z Evropy národů a svobody, mezi jejíž reprezentanty patří i francouzská Národní fronta. Její předsedkyně Marine Le Pen je spolu se svou delegací Okamurovou hostkou.

Národní fronta je nacionalistická strana, která se programově zbavila antisemitského odéru, aby se stala přijatelnější pro širší francouzskou veřejnost. Těžko vidět za její aktuální podporou Izraele cokoli jiného než čirý oportunismus, když všechny ostatní složky tradiční fašistické politiky včetně nenávisti vůči cizincům a národního i kulturního šovinismu zůstávají. V minulosti byl ve vedení Národní fronty přitom dokonce i příslušník divize Charlemagne Waffen SS Pierre Bousquet. Nikoli tedy jen nějaký obdivovatel nacismu, ale skutečný nacista bojující za Hitlera na evropské frontě během druhé světové války. Pierre Bousquet byl dokonce jedním z 300 Francouzů, kteří v dubnu bránili Berlín před Rudou armádou.

Další z bývalých vůdců Národní fronty, Jean-Marie Le Pen, otec Marine Le Pen, označil holocaust a plynové komory za nepodstatný detail, zakládající člen strany Francois Duprat byl zase jedním z prvních popíračů holocaustu a dokonce podporoval arabské státy v jejich boji proti Izraeli. Skutečně někdo věří, že strana, jejíž samotný vznik je spojen s antisemity a regulérními nacisty, prošla skutečnou reformou, nebo jen po vzoru mnoha stran takzvané nové pravice napříč Evropou zabalila své nenávistné kořeny do líbivější formy?

Populista je člověk, který si nestojí za ničím a nemá žádné politické hodnoty, pouze ochotně zaštítí emoci davu a výměnou za ni chce moc. Bohužel si takoví lidé pro nedostatek jakékoli osobní integrity jsou ochotni zahrávat i se silami, jaké stvořily Národní frontu. A to je bohužel i případ předsedy SPD.

Vizi Evropy postavené na nacionalismu si Evropané už vyzkoušeli a není sebemenší důvod, aby ji kdokoli zkoušel realizovat znovu. Historie ho usvědčuje, že na to nemá právo a je správné mu v tom zabránit. Politika poštvávání lidí proti sobě vždy jen odvádí pozornost od skutečných problémů a vytváří nové, a to navíc zcela zbytečně.

Jan Vrobel je nezávislý blogger a aktivní občan. Aktivně se angažuje v politickém a společenském dění.

Související články