46695891_2792168610809495_7773968420114006016_o

Nová vlna disidentů na východě může zvrátit evropskou populistickou lavinu

NougayredeNatalie Článek ze zahraničí – autor: Natalie Nougayrede, překlad: Robert Nerpas


Je snadné zapudit Maďarsko a Polsko jako ohniska autoritářství – ale i zde existuje demokratický odboj.

Výhled Evropy do budoucna vypadá v dnešní době nevesele: posun směrem dolů po skluzavce brexitu pokračuje, Emmanuel Macron i Angela Merkelová jsou oslabeni, a zdá se, že italská krajně pravicová, avšak ne až tak zábavná comedia dell’arte se zhoršuje. Ale podíváme-li se o něco dále na východ, spatříme zde také dobré zprávy. Zdá se, že demokratické hnutí na místních úrovních získává ve střední Evropě na síle. V některých ohledech je mnohem statečnější a úpornější, než to v západoevropských zemích. Mohlo by změnit EU, a to tak, jak jen málo lidí chce zatím předvídat.

Obzvláště motivováni jsou mladí lidé: přežívají v nich rodinné vzpomínky na autoritářský systém.

Nedávno jsem navštívila Slovensko, kde jsem na hlavním bratislavském náměstí viděla tisíce demonstrantů proti korupci a za „slušný“ stát. Davy stály v zimě a poslouchaly celou řadu aktivistů, většinou studentů a umělců, vysvětlujících lidem, proč a jak bojovat proti korupci a cynismu těch, kteří vládnou. Slovenské protesty se pořádají každý pátek večer nedaleko improvizovaného památníku, zhotoveného z obrázků, květin a svíček na počest Jána Kuciaka, 27letého investigativního novináře, který byl společně se snoubenkou brutálně zavražděn v únoru tohoto roku. Tato dvojitá vražda změnila vše a vyvolala větší hněv a početnější pouliční demonstrace, než byly ty, jež zde proběhly během sametové revoluce v roce 1989 v rámci tehdejšího Československa.

„Když jsem přijela na Slovensko, na bratislavském centrálním náměstí jsem viděla tisíce demonstrantů proti korupci a za "slušnou" zemi." Autor: Vladimír Šimíček / AFP / Getty Images
„Když jsem přijela na Slovensko, na bratislavském centrálním náměstí jsem viděla tisíce demonstrantů proti korupci a za „slušnou“ zemi.“
Autor: Vladimír Šimíček / AFP / Getty Images

Každá země má samozřejmě svůj vlastní příběh, ale události na Slovensku jsou součástí širšího trendu v celém regionu: nová generace Středoevropanů se mobilizuje, aby zachránila demokratické hodnoty, které považuje za ohrožené. Minulý týden se v Bratislavě setkali aktivisté a intelektuálové z Maďarska, Rumunska, České republiky a Polska, aby na konferenci s mottem „Pojďme požadovat nemožné“, tedy s jedním ze sloganů studentského povstání v Paříži v roce 1968, diskutovali o svém boji a svých ideálech.

V Praze v tu dobu probíhaly protesty proti skandály obklopenému českému premiérovi Andreji Babišovi, oligarchovi obviněného z podvodu. Výzvy k jeho odstoupení jsou čím dál intenzivnější a tento týden proběhne v parlamentu hlasování o nedůvěře jeho vládě (článek byl uveřejněn dne 22. listopadu 2018). Babiš zatím vzdoruje a prohlašuje, že „nikdy neodstoupí“. Je však příznačné, že lidé zaplnili ulice 17. listopadu, v den výročí sametové revoluce roku 1989.

Stejně zajímavý je také nedávný vývoj v Polsku: opozice proti nacionalistickému „Kaczyňského režimu“ si v komunálních volbách před několika týdny připsala několik důležitých vítězství a vyhrála v téměř všech velkých městech. Volby tak potvrdily, jak moc je země rozdělená. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost tak nemá vůbec jistotu, vyhraje-li v příštím roce volby do Evropského parlamentu a národní volby. Pokud je nevyhraje, bude to znamenat významný posun, a to také proto, že Polsko je velkou zemí EU. „Polsko se vrátí,“ řekl mi důvěrně polský spisovatel a levicový intelektuál v Bratislavě. Měl na mysli demokratické, proevropské Polsko.

Příval energie ovládl také občanskou společnost v Rumunsku, a to poté, co se v srpnu konaly masivní pouliční protesty proti vládním plánům na odstranění protikorupčních opatření. Rumunský aktivista z transylvánského města Sibiu mi na bratislavském setkání popsal, jak davy nadále pořádají každodenní „tiché“ protesty před místními kancelářemi vládnoucí strany. „Stojíme tam na náměstí, čteme poezii a texty Henryho Davida Thoreau o občanské neposlušnosti,“ usmál se.

Premiéři Česka a Maďarska si sedli. Babiš a Orbán jsou velcí přátelé. - Zdroj: Facebook Andreje Babiše
Premiéři Česka a Maďarska si sedli. Babiš a Orbán jsou velcí přátelé. – Zdroj: Facebook Andreje Babiše

Dokonce ani maďarský autoritářský vůdce Viktor Orbán nemá vše tak jisté, jak si myslí – přinejmenším pokud jde o jeho ambice v rámci EU. Je pravda, že byl tento rok bez problémů znovu zvolen, ale muž, který se považuje za ideologa „neliberální demokracie“ a za předního představitele „křesťanských“, protiimigračních nálad, se nyní dostává pod silnou kritiku ze strany celoevropského politického bloku, k němuž patří, Evropské lidové strany. Moje středoevropské zdroje uvádějí, že po evropských volbách v květnu 2019 bude Orbán z této skupiny vyloučen. Ať už k tomu dojde nebo ne, Orbán již byl velice ostře veřejně kritizován za zneužití svého „neliberalismu“, a to počátkem tohoto roku na kongresu Evropské lidové strany v Helsinkách. A image mu ještě více poškodil tzv. skandál Gruevski, kdy udělil v Maďarsku politický azyl obviněnému expremiérovi Makedonie. Jak mi řekl jeden prodemokratický maďarský aktivista, po Budapešti dnes koluje vtip, že „Orbán už přestal mít problém s migranty-kriminálníky.“

O tom, že se střední Evropa stala v uplynulých letech kořistí ohlupujícího populismu, se mluví hodně. Je však třeba věnovat větší pozornost některým nuancím a předzvěsti změn. V celém regionu vystupují aktivisté občanské společnosti tvrdě proti cynikům, kteří jsou u moci. Neměli bychom zjednodušeně vykládat o tom, že východ Evropy je homogenním ohniskem autoritářství, které se nikdo nesnaží dostat pod kontrolu. Odboj zde zkrátka je.

Ve skutečnosti je vývoj v západní Evropě v některých ohledech více znepokojující než na jejím východě. Opozice vůči Matteovi Salviniovi v Itálii je spíše kosmetická. Ve Francii se dnes strana Marine Le Penové šplhá v průzkumech výše než Macronova La République en marche! Když francouzští demonstranti minulý týden zablokovali silnice, vypadalo to, že sociální hnutí by mohlo být ještě více posílit populistické tendence, než bojovat proti nim. (Původní článek je z 22. listopadu, tedy zhruba týden před eskalací pařížských pouličních nepokojů, kdy se ke „žlutým vestám“ ve větších počtech začali přidávat levicoví i pravicoví extremisté.)

Zapálené odpadky při demonstraci studentů a mládeže proti reformě školství - autor: Benoit Tessier / Reuters
Zapálené odpadky při demonstraci studentů a mládeže proti reformě školství – autor: Benoit Tessier / Reuters

Británie se mezitím uzavřela do svého vlastního světa s brexitem. A Německo zažívá období zahledění se do sebe a do boje o nástupnictví po Merkelové. Pokud se politická vlna ve střední Evropě v příštím roce nezmění, situace na celém kontinentu se může zcela změnit. Děti těch, kteří úspěšně bojovali v roce 1989 za demokracii, potvrdí, že „pravda“ a „slušnost“ (jejich dnešní klíčové slogany) mohou opět zvítězit. Často zmiňovaný rozdíl mezi východem a západem bude nezbytné znovu přehodnotit.

Západoevropští liberálové a progresisté by se měli z mobilizace na východě poučit. Středoevropané vědí, že bojují za hodnoty – a jak moc by je stál neúspěch. Přizpůsobují tudíž situaci své postupy. Například tak, že oslovují společensky konzervativní části obyvatelstva, místo toho, aby se jim vyhýbali. Slovenští demonstranti se snaží využít podpory tradičních katolických sítí – protože boj za demokratickou vládu zákona znamená zahrnovat i ty lidi, s nimiž možná nesouhlasíte. Stejně tak velmi chytře založili pro financování svých aktivit transparentní bankovní účet jako způsob vyvracení konspiračních teorií, že je „financuje Soros“.

Neříkám, že populismus ve střední Evropě neexistuje. Říkám, že duch disentu je živý a aktivní a obyvatelé Západu by si ho měli více všímat. Spása Evropy možná přijde z východu.

Natalie Nougayrede je fejetonistka britského deníku The Guardian a přední spisovatelka. Je editorka rubriky Europe Now a informačního bulletinu This is Europe.

zdroj:  The Guardian

titulní foto: Pochod za důvěryhodnou vládu! -> Demisi! – Praha, Nerudova ulice – 23. 11. 2018 – autor: Michael Komm Photography

Související články